Autor: admin

Pokud jste tofu ještě nepřišli na chuť, garantujeme vám, že po přečtení tohoto článku najdete minimálně jeden způsob jeho úpravy, který si zamilujete! No vážně, možná se to nezdá, ale tofu je úžasně všestranné. Pojďte se o tom s námi přesvědčit!

Všestranné tofu: Jak se dá využít v kuchyni?

Tofu zdaleka není jen záležitostí pro vegany a vegetariány, i pokud jste masožravec, jistě si zamilujete. Jeho nesmírnou výhodou totiž je, že obsahuje velmi málo kalorií, přičemž ale obsahuje úctyhodné množství bílkovin. Výchozí potravinou, ze které se tofu vyrábí, je sója, konkrétně sójové mléko. Skvělé je, že se jedná o výborný zdroj vápníku, železa, lecitinu a vitamínu B.

Tofu jako náhražka masa

Na trhu najdete nespočet druhů tofu, základní je natural tofu, které samo o sobě nemá žádnou chuť. Je tak potřeba ho naložit, stejně tak, jako jste zvyklí nakládat maso. Klidně můžete už tofu naložené koupit, zvolit můžete i uzené tofu s jedinečnou chutí. Pak už jen stačí ho opéct na pánvi, v troubě či horkovzdušné fritéze. Kombinovat ho pak můžete opravdu s čímkoliv, hodí se k němu jak zeleninová obloha, tak například i těstoviny či rýže. Fantazii se meze opravdu nekladou.

Nakládané tofu

Máte rádi nakládaný hermelín, ale hledáte o něco zdravější alternativu? Nakládané tofu bude výbornou volbou. Tofu stačí nakrájet a dát ho do sklenice se stejnými ingrediencemi, jako byste použili při výrobě nakládaného hermelínu (česnek, koření, olej). Tofu má navíc velmi podobnou konzistenci jako sýr, jen ušetříte při příjmu tuků.

Tofu na sladko

Výborný je například tofu koláč. Přesněji řečeno se jedná o koláč s klasickým korpusem, jen do náplně místo klasického tvarohu použijete tofu, které stačí rozmačkat vidličkou, ochutit a následně rozmixovat. Pak jen zvolit vhodný typ ovoce, koláč upéct a vychutnávat.

Tofu pomazánky

Z tofu můžete vytvořit nejrůznější variace pomazánek. Základem je vždy rozmixované tofu, olivový olej a koření. Dále můžete přidat česnek, jinou zeleninu, bylinky, avokádo, zkrátka vše, co vás napadne. Dokonce lze vytvořit i tofu majonézu. V tomto případě je opět základem rozmixované tofu smíchané s olivovým olejem a trochou octa.

Med je oblíbená potravina, kterou všichni známe. Hodí se jako sladidlo, obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek, které jsou pro náš organismus přínosem. Je také velmi chutný a vhodný především na pečení, ale oceníte jej při vaření, třeba i s masem. Z medu se dá udělat i skvělý likér a což teprve medovina.

Co je med

Med vyrábějí včely z nektaru. Létají v přírodě a opylují květiny, na kterých je nektar. Když jsou jím celé obalené a mají naplněné váčky, tak přiletí do úlu a tam jej předají dalším včelám, které jej umístí do pláství a tam nechají vysychat. Až nektar vyschne, změní se v hustý tekutý med.

Med se vůbec nekazí a působí a obsahuje mnoho výživy. Je velmi zdravý. Je zdrojem energie pro včelky a za rok může jedno včelstvo vyprodukovat až 150 kg medu. Včely jej však spotřebují na vlastní potravu, ale určitou část medu je možno odebrat a stočit.

Správný med krystalizuje. Když je delší dobu ve sklenici, utvoří se z něj krystaly. Má neomezenou trvanlivost a je antibakteriální. Měl by být skladován v pokojové teplotě. Med se také pastuje, to je našlehaný med, který se dobře roztírá na chleba.

Druhy medu

Květový med je nejčastější druh medu. K dostání je smíšený nebo také jednodruhový. Lipový, slunečnicový, řepkový, pohankový, akátový a mnoho dalších. Skvělý je i luční med. Dále je na výběr lesní med, který je velmi dobrý a tmavý, květový med bývá světlejší, záleží na tom, z jaké květiny se vyrábí.

Lesní med je z jehličnatých stromů a je tmavý. Obsahuje mnoho prospěšných látek pro zdraví. Má výraznější chuť. Medovice vzniká z mízy stromů a je velmi kvalitní a plná minerálů.

Pečení i vaření s medem

Med se hodí na pečení i vaření. Hodí se do sušenek, buchet, muffinů a nejlepším medovým zákuskem je určitě medovník. Vyrábí se z plátů těsta, které jsou slepeny krémem, nakonec je celý medovník posypán rozdrceným těstem.

Vaření s medem je velmi oblíbené, můžete jej použít také na maso, například kuřecí, kdy z něj vyrobíte marinádu nebo také dresing. Do medu si můžete nasypat i ořechy. Nechte je nějak dobu uležet, tak aby se prosákly. Výborný je med i na lívancích nebo palačinkách. Je dobré si přidávat med pravidelně do čaje, pro zdraví, jako prevenci.

Medovina, medové víno a likér

Z medu se vyrábí i alkohol. Skvělá je medovina, která se vaří z nejméně 38% medu, můžete si vyrobit i medové víno, které se jen nechá zakvasit nebo také likér. Správná medovina by měla ležet 5 let, než je dobrá ke konzumaci. Medové víno je rychlejší, to lze pít už přibližně po půl roce. Mělo by tři měsíce kvasit a pak je potřeba jej nechat ještě alespoň dva měsíce odležet, jako víno ovocné.

Medový likér s citronem a pomerančem vám jistě bude chutnat, stačí jen spojit tyto ingredience ještě s vodkou a trochou koření a budete mít výborný likér na zimní večery.

Blíží se Vánoce a nastává doba, kdy budeme péct cukroví. Což takhle zkusit pro jednou něco netradičního? Třeba jáhlové kuličky, pistáciové cukroví či ovesná müsli srdíčka.  

Jáhlové kuličky

Jáhly jsou velmi zdravé, bezlepkové obilniny, které obsahují mnoho vitamínů a minerálních látek. Můžete je připravovat na sladko i na slano. Vyrábí se z nich kaše nebo jahelník, ve kterém jsou rozinky a sušené ovoce i oříšky. Před vařením by se měly spařit horkou vodou, abyste je zbavili nahořklé chuti.

Jáhlové kuličky mohou být žluté, hnědé s přidáním kakaa, čaje  Matcha zelené, bílé kokosové nebo obalené v nasekaných oříšcích či ořechové mouce. Kuličky jsou nepečené a příprava je velmi jednoduchá.
 
Ingredience:
150 g jáhel
50 g kokosu
50 g medu nebo sirupu
kokos na obalení
 
Postup:
1. Jáhly spařte horkou vodou, aby ztratily hořkost a poté je uvařte.
2. Přidejte kokos a med a po vychladnutí z nich uválejte malé kuličky.
3. Ty obalte v kokosu a nechte vyschnout v lednici.
 

Pistáciové cukroví

Pistácie jsou oříšky s výraznou chutí a sytě zelenou barvou. Bývají solené, ale také neslané. Zajímavá je pistáciová mouka, kterou můžete přidat do různých receptů a použít i na výrobu cukroví. Pistáciová může být nejen zmrzlina.

Pistácie obsahují málo kalorií a můžete si z nich vyrobit i pistáciové mléko nebo krém. Cukroví dozdobíte citronovou polevou pro zvýraznění chuti.
 
Ingredience:
150 g hladké mouky
80 g pistáciové mouky
60 g moučkového cukru
100 g másla
1 žloutek
 
Postup:
1. Z ingrediencí vypracujte hladké těsto a nechte odpočinout v lednici.
2. Nejméně po hodině z těsta vykrajujte různé tvary a upečte v troubě na 180 °C.
3. Po vychladnutí spojujte za pomocí marmelády a nakonec zalijte polevou a dozdobte nasekanými oříšky.

Sněhové koule

Sněhové koule je cukroví oblíbené ve světě a může být ozdobou vánoční tabule i u nás. Dělají se s různými ingrediencemi, můžete si je připravit z vlašských oříšků nebo mandlové mouky. Nebo taky bílé čokolády, která jim dodá zajímavou chuť.
 
Ingredience:
200 g hladké mouky
150 g změklého másla
100 g mandlové mouky
50 g moučkového cukru
40 g kukuřičného škrobu
1 tabulka nastrouhané bílé čokolády
1 vanilkový cukr
 
Postup:
1. Máslo nechte povolit a smíchejte ho s moukou, mandlovou moukou, cukrem a škrobem. Pořádně prohněťte, přidejte nastrouhanou čokoládu a utvořte válečky. Ty nechte odpočinout v lednici, alespoň hodinu.
2. Vyjměte z lednice a utvořte větší kuličky, tak aby připomínaly sněhovou kouli a upečte v troubě na 160 °C přibližně 15 minut.
3. Po upečení a vychladnutí je obalte v moučkovém cukru.

Ovesná müsli srdíčka

Jestliže máte chuť na něco zdravějšího a nechcete jíst klasické cukroví, ze kterého byste ztloustli, můžete si připravit cukroví z müsli. Chutná příjemně po ovoci a je zdravé. Jako vnitřní náplň můžete použít marmeládu a nahoře polít müsli srdíčka třeba citronovou, čokoládovou nebo jogurtovou polevou a dozdobit oříšky. Sušené ovoce a oříšky můžete obměňovat podle chuti.
 
Ingredience:
300 g ovesných vloček
4 jablka
balíček sušených meruněk
balíček hrozinek
5 g kešu oříšků
3 lžičky sezamové semínka
2 lžičky slunečnicových semínek
50 g vlašských ořechů
balíček sušených banánů
5 datlí
hrst brusinek
1 lžička kukuřičného škrobu
50 g másla
2 lžičky medu
 
Postup:
1. Aby měly ovesné vločky, semínka a oříšky lepší chuť, krátce je opražte na pánvi.
2. Sušené ovoce nakrájejte hodně na drobno a smíchejte s vločkami.
3. Z jablek odstraňte jadřince a stopky a nakrájejte je. Vařte jablka v hrnci s trochou vody. Po uvaření je rozmixujte na pyré. Přidejte med s máslem a rozpusťte je v jablečném pyré.
4. V troše vody rozpusťte škrob a vlijte do pyré, aby zhoustlo. Povařte a vypněte.
5. Formu na pečení si vyložte pečícím papírem. Do hrnce s jablečným pyré vložte sušenou směs a pořádně promíchejte. Následně vlijte do formy na pečící papír.
6. Uhlaďte a pečte pomalu v troubě na 160 °C, dokud povrch nezezlátne. Nechte vychladnout a poté vytlačte vykrajovačkou kolečka.
7. Kolečka spojte ovocnou marmeládou a zalijte polevou dle chuti.

Plněné mušle

Jestliže máte rádi léto a pobyt u moře, můžete si jej i o Vánocích připomenout. Upečte si plněné mušle, které voní kokosem s jemným krémem a perlou uvnitř. Kokosové těsto je velmi snadné a dobře se připravuje. Můžete použít i rýžové těsto nebo kakaové či ořechové nebo těsta dvou barev spojit, aby mušle byly zajímavější.
 
Ingredience:
250 g hladké mouky
0,5 balíčku prášku do pečiva
125 g strouhaného kokosu
100 g moučkového cukru
100 g másla
2 vejce
 
Krém:
100 g másla
100 g moučkového cukru
100 ml mléka
1 balíček vanilkového cukru
cukrová perla
 
Postup:
1. Ingredience na těsto smíchejte a vypracujte z nich těsto. To natlačte do forem na mušle a upečte v troubě na 180 °C.
2. Až budou mušle hotovy, vyklepněte je a poté si připravte krém našleháním ingrediencí na krém. Naplňte jím zdobičku a spojujte mušle. Nakonec přizdobte cukrovými perlami.

Kopřiva je rostlina, která si získala své místo nejen v bylinných lékárnách našich babiček, ale také v jejich kuchyních. V tomto článku najdete několik receptů na přípravu kopřivových jídel.

Velikonoční nádivka

Asi nejznámějším kopřivovým jídlem je tradiční velikonoční nádivka, nazývaná též hlavička. K její přípravě budete potřebovat:

• 250 g rohlíků, ideálně ne úplně čerstvých
• 300 g uzeného masa
• 100 g kopřiv
• 6 vajec (žloutky a bílky zvlášť)
• cca 200 – 250 ml mléka
• sůl a pepř podle chuti

Postup je jednoduchý, rohlíky a uzené maso nakrájíme na kostičky a společně s pokrájenými kopřivami dáme do větší misky. Žloutky vyšleháme do světlé pěny, smícháme s mlékem a vzniklou směs také nalijeme do misky. Přidáme pepř a trochu soli (protože i uzené maso dodá nádivce určitou slanost, nemusíme to se solí přehánět) a vše důkladně promícháme. Úplně nejlepší je směs pořádně prohníst rukama, aby se vše hezky propojilo. Bohužel v tomto případě musíme počítat s tím, že kopřivy se budou bránit a mírné popálení nás tak nemine. Nakonec do směsi vmícháme sníh z bílků, přelijeme do vymazaného pekáčku a vařečkou trochu uplácáme.

Nádivku pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C cca 45–60 minut.

Špenát z kopřiv

Protože kopřivy začínají růst hned brzy na jaře, představovaly pro naše babičky dobrý způsob, jak na talíř dostat hned zjara i něco zeleného. A přestože dnes už můžeme mít čerstvý špenát z obchodu třeba po celý rok, tak kopřivám z naší zahrádky se rozhodně nevyrovná. Na špenát z kopřiv budeme potřebovat:

• 5 hrstí mladých kopřiv
• 1 cibule
• 2 stroužky česneku
• 2 vejce
• trochu sádla, případně oleje
• máslo
• sladkou smetanu
• trochu hladké mouky
• sůl, pepř, muškátový květ

Kopřivy opláchneme a spaříme v horké vodě. Necháme okapat a nakrájíme najemno.
Cibuli nakrájíme nadrobno a osmahneme na sádle (případně oleji). Přidáme kopřivy a utřený česnek. Podlijeme trochou vody, aby se kopřivy nepřipalovaly. Osolíme, opepříme a okořeníme špetkou muškátového květu. Přiklopíme pokličkou a dusíme do měkka
Z másla a mouky si připravíme světlou jíšku, kterou zahustíme změklé kopřivy. Přimícháme trochu smetany na zjemnění a nakonec vmícháme i celá vejce. Za občasného míchání ještě necháme projít varem. Na závěr můžeme špenát ještě podle chuti dosolit.

Kopřivový špenát můžeme podávat buď k masu místo klasického špenátu, nebo ho můžeme třeba zapéct do palačinek.

Smetanová polévka z kopřiv

Nejen kopřivy, ale i ostatní jarní bylinky můžeme použít pro přípravu jarní bylinkové polévky. Na její přípravu budeme potřebovat:

• kořenovou zeleninu
• pár brambor
• pár hrstí čerstvých mladých kopřiv
• smetana ke šlehání
• sůl, pepř

Očištěnou a nakrájenou kořenovou zeleninu dáme do hrnce spolu s oloupanými a nakrájenými brambory a zalijeme vodou tak, aby zelenina byla jen těsně ponořená. Uvaříme doměkka.
Přidáme opláchnuté kopřivy, přilijeme smetanu a rozmixujeme dohladka. Podle chuti osolíme a opepříme.
Na talíři můžeme polévku ozdobit třeba nakrájenou pažitkou či kvítky sedmikrásky.

Vanilková, čokoládová a jahodová zmrzlina – to je výběr, se kterým si klasik vystačí. Kdo ocení širší nabídku, jistě měl tu čest také s méně obvyklými příchutěmi, jako například kokosovou, hruškovou, ananasovou nebo mandlovou. Jakými dalšími nás může oblíbená letní pochoutka ještě překvapit?

Sušenky, dorty i bonbony…

Zmrzlina je sama o sobě zákuskem, i když pro mnohé pouze sezónním. Často bere inspiraci z jiných oblíbených pochoutek. Existují zmrzliny s příchutí inspirovanou bonbony, koláči, dorty i žvýkačkami. Tiramisu, marshmello, cookies, medovník, sachr dort i crème brûlée jsou již téměř klasikou rozšířené zmrzlinové nabídky. Méně obvyklé jsou pak varianty pojmenované například makový koláč, citronový dort a další.

Samotná zmrzlina se často podává společně s některými jinými dobrotami. Děti milují palačinky se zmrzlinou a koho by urazil kupříkladu muffin plněný lehkým zmrzlinovým krémem? A co takhle zmrzlinová roláda nebo dortík? Je to široká škála dobrot, ale my se vrátíme k těm, na které lákají zmrzlinové stánky.

Ovoce jako sázka na jistotu, co zelenina?

Ovocné zmrzliny jsou klasika. Lesní plody, jahodová stejně jako malinová nebo višňová zmrzlina, jdou tradičně na dračku. Z exotičtějších plodin se tu toho ve velkém zhostil banán, ale i mezi ovocnými příchutěmi jsou některé ne úplně typické. Chutnali jste už mandarinkovou, papayovou nebo třeba zmrzlinu z manga? A co zmrzlina z dračího ovoce? Tato zmrzlina má tak trochu pichlavé kořeny. Připravuje se z plodů opuncie, kaktusu pocházejícího z Ameriky.

Znalec vtipů o zajíci a medvědovi si ze zeleninových druhů jistě vybaví zmrzlinu mrkvovou. Mrkev je poměrně sladký druh zeleniny, a tak se pro přípravu zmrzliny hodí z ostatních příbuzných vedle melounu asi nejvíce. Vedle nich při troše štěstí narazíte v nabídce také na okurku nebo dýni.

Alkoholické zmrzliny

V našich krajích se do obliby dostaly také alkoholické zmrzliny. Jejich prodej je sice omezen na osoby starší 18 let a bývá podmíněn předložením občanského průkazu. To nic nemění na její oblibě. Zmrzlina není ani zdaleka jen pro děti a kopeček s příchutí becherovky, slivovice nebo třeba baileys si mohou dopřát všichni dospělí.
Jen řidiči by se měli mít na pozoru a zvolit pro své cesty jinou variantu. Pivaře možná překvapí, že existuje také zmrzlina pivní a milovníky osvěžujícího mojita můžeme ujistit, že ani tento nápoj není z listu zmrzlinových příchutí vyjmut.

Bez kapky mléka

Kopečkovou a točenou zmrzlinu si nemusí odpírat ani vegani. Oni, stejně jako lidé, kteří jsou svázáni ve svém jídelníčku okovy bezlaktózové diety, mohou vyrazit za zmrzlinou bez kapky živočišného tuku. A nemusí to být ovocný sorbet, čím své chuťové buňky uctí. Mnoho druhů veganských letních zmrzlin si můžete připravit snadno i doma. Jejich základem bývají banány, ale nemusí to být pravidlem. V nabídce získávají na síle zmrzliny připravované z kokosového mléka, oříšků a dalších surovin.

Převléknuté do zelena

Asi nejběžnější zmrzlinou v zeleném kabátu je pistáciová. Často ji v nabídce doprovází také zelenkavá jablečná. Jsou to ale sotva druhy, které by vás mohly u stánku překvapit. S rostoucí oblibou produktů ze zeleného čaje, zejména těch založených na zeleném matcha prášku, není překvapivé, že ani čajová zmrzlina nemůže chybět. Existují i zmrzliny s příchutí černého čaje, ale vedle zelené matcha zmrzliny nemají šanci.

Té mohou konkurovat například zelené kopečky zmrzliny yerba meté. Jihoamerická cesmína, ze které se připravuje lahodný povzbuzující nápoj maté, se totiž skvěle hodí i pro povzbuzující ledové dezerty. Mezi zelenými kandidáty na místo ve zmrzlinovém kornoutu stojí za zmínku také zmrzlina mátová, limetková a kiwi a ani jimi by seznam „zelených“ zdaleka nekončil.

Slané zmrzliny

Vedle sladkých variant, na které jsme u zmrzliny zvyklí, vyniknou slané příchutě. Mnoha lidem se již při představě zmrzliny s příchutí slaniny obrací žaludek naruby. Nejde o to, že by byly právě vegetariány, ale zmrzlina s příchutí je prostě něco, co si jejich představivost vyloží po svém. Jak asi může chutnat ústřicová nebo sýrová? A co takhle zmrzlina připravená z chobotnice? Tyto varianty skutečně existují, jen u nás na ně běžně nenarazíte. Ze slaných druhů máte u nás šanci například na slaný karamel nebo třeba zmrzlinu s příchutí wasabi.

S novými druhy to nebere konce

Druhů zmrzliny je zkrátka tolik, že jen jejich vyjmenování by zabralo dlouhé hodiny. Některé jsou oblíbené lokálně, jiné znají napříč světem. Nakonec zmíníme pár z těch zajímavých.

Z barevně typických jmenujme kurkumovou, levandulovou a zmrzlinu, které dává barvu černé uhlí či kokosový popel. Ta se stala hitem i u nás. Kdo vyrazí na cesty možná bude mít štěstí o ochutná filipínskou ube zmrzlinu. Ta vyniká intenzivním purpurovým zbarvením, které z ní činí mezi ostatními skutečně jedinečnou. Z příchutí stojí za zmínku pro svoji atypičnost kukuřičná, ovesná a štiplavá zázvorová.

A aby to s tím výběrem neměl zákazník tak lehké, může zákazník často vybírat i z různých druhů zmrzlinových vaflí, misek i sladkých topingů a dalších ozdob navrch. Zmrzlina je zkrátka hravá a proměnlivá. Tu správnou verzi si najde snad každý, komu se nepříčí osvěžit se v letních dnech něčím studeným. Na její počest se také každý rok pořádají zmrzlinářské festivaly a soutěže.

Sushi je oblíbeným pokrmem zejména mezi mladými lidmi. Hlavním základem je pravá japonská rýže a mořská řasa „Nori,“ přičemž ve středu rolky se nachází pochutina jako například losos či avokádo. Postup při přípravě je takový, že se vše navrství na sebe a následně pomocí speciální podložky „zaroluje.“

Existují dva typy Sushi rolek. První, kdy je rýže zvenku obalena řasou, se nazývá Maki. Nachází-li se ale Nori řasa uvnitř a obal tvoří rýže, pak hovoříme o takzvaném Nigiri.

Obvykle se tento pokrm podává se sójovou omáčkou, tradiční pastou wasabi a zázvorem. Tento typ sushi nicméně vznikl až počátkem devatenáctého století v Tokiu.

První zmínky o této pochutině přitom pochází již z roku 718 n. l., kdy bylo dle japonských písemných pramenů používáno jako platidlo pro odvádění naturální daně. Tehdejší zákoník Yoro ritsuryo ho označuje jako „zakono-sushi“, avšak neuvádí, jakou podobu toto sushi mělo.

Pravděpodobně se ale jednalo o starodávný druh „nare-sushi,“ jehož příprava spočívala v naložení prosolených ryb na několik měsíců do vařené rýže, v některých případech i smíšené s obilím, která sloužila pouze jako prostředek ke konzervaci, tudíž se nejedla a vyhazovala. Tento předchůdce dnešního sushi existoval již 10 tisíc let př. n. l.

Sushi tak, jak ho známe dnes, započalo svůj rozvoj až v 15. století, kdy v Japonsku probíhalo tzv. období Muromači. Kulinářství tehdy zažívalo rozmach, vznikalo mnoho kuchařských škol nebo například známý japonský čajový obřad. Doba fermentace nare-sushi byla kardinálně zkrácena a rýže se začala konzumovat společně s rybou. Další změny přišly po roce 1600, kdy se do sushi začal přidávat rýžový ocet.

Toužíte po evropském víkendu, kdy toho za málo času stihnete opravdu hodně? Vsaďte na Bolognu! Jedná se o nádherné město s bohatou historií na severu Itálie, které vás překvapí svými památkami a nadchne svou kuchyní.

Bologna je právem považována za centrum gastronomie celé Itálie. Každý správný Ital vám sice řekne, že nejlepší kuchyně je ta jeho maminky, ale na severu Itálie si opravdu pochutnáte. Celý region Emilia Romagna je vyhlášený těmi nejlepšími a nejčerstvějšími surovinami. Světově proslavený je sýr parmazán Parmiggiano Reggiano. Ochutnejte i mortadelu, parmskou šunkou či balzamiko a ocet z Modeny. Bez těchto suvenýrů byste rozhodně neměli odjet domů!

Z okolí pocházejí také nejznámější italské těstoviny jako jsou lasagne, tortellini nebo tagliatelle. Lasagne jsou velmi široké těstoviny, ze kterých se připravuje stejnojmenný pokrm, kdy se střídají jednotlivé pláty těstovin s bešamelem a různými náplněmi, nejčastěji z masa, ale i ricotty a zeleniny. Tortellini pocházejí přímo z Bologni a jedná se o malé plněné těstoviny prstencového tvaru. Nejčastější náplní je parmazán, mortadela nebo mleté maso. K těmto těstovinám se váže zajímavá pověst, která vypráví o Lucrezii Borgia, která se během své dlouhé cesty ubytovala v jednom hostinci. Majitel byl natolik unesen její krásou, že ji v noci tajně pozoroval klíčovou dírkou. Spatřil však pouze její pupík, který ho svým tvarem inspiroval k vytvoření první tortellini.

V této oblasti mají svůj původ i tagliatelle, dlouhé ploché nudle podávající se nejčastěji s boloňskou omáčkou. I ony mají podle pověsti zajímavý původ. Údajně je vytvořil šikovný dvorní kuchař, který se nechal inspirovat slavnostním účesem Lukrécie d´Este.
Pokud se však těšíte na známé boloňské špagety, bude zklamáni. Toto jídlo opravdu z Bologně vůbec nepochází a vzniklo omylem, spíš jako turistická atrakce. Omáčka má však reálný základ, vznikla z ragú bolognese, která se zde skutečně podává, jen s jiným typem těstovin. Ne s našimi tolik oblíbenými špagetami, ale s jejich „placatější“ verzí, s tagliatelle. Na přípravu kuchaři používají čerstvé těstoviny, mleté maso a samozřejmě parmazán.

Sever Itálie se nese ve znamení těstovin, sýrů a šunky. Není však typickou domovinou pizzy, což však neznamená, že si ji zde nemůžete dát, za ochutnání rozhodně stojí.

Na závěr našeho gastrovýletu si nezapomeňte užít vyhlášené gelato, místní zmrzlinu. V nabídce najdete nepřeberné množství zmrzlin ovocných i krémových, vyhlášená je však místní pistáciová!

Domácí punč je oblíbeným horkým nápojem, který se pije na zahřátí v zimě. Kromě lahodné chuti je spojen s příjemnou atmosférou zasněžené krajiny a vánočních trhů či posezením s přáteli.
 

Co je domácí punč a jak vznikl

Punč je nápoj z ovocné šťávy, který je doplněn alkoholem a podává se horký. Původně pochází z Indie a v 17. století byl recept dovezen do Anglie. Poté se postupně rozšířil do celého světa. Je oblíbeným nápojem na večírcích nebo se prodává na různých slavnostech či trzích. Připravit si jej můžete i doma.

Skládá se z vody, ovocné šťávy nebo čaje, koření, alkoholu a citronu. Je mnoho způsobů jak si uvařit punč. Původně se do něj přidávala brandy, později byl použit rum a ten zůstal v receptech na punč do dnes. Sladí se cukrem či medem nebo také sirupem.
 

Různé varianty punče

Základem punče je čaj nebo víno. To je krátce povařeno s kořením, jako je badyán, skořice, hřebíček, pomerančová nebo citronová kůra. Punč nevařte příliš dlouho, aby se nevyvařil alkohol. Dává se do něj víno jak červené, tak také bílé. Tradičním nápojem s ovocem jsou rovněž bowle, které jsou naloženy v rumu a vodě. Ovoce, které můžete použít na výrobu punče, jsou třešně, višně, pomeranče, citrony, grepy nebo i mango či ananas. Zkrátka co vám chutná.

Domácí punč se dá připravit i nealkoholický. Dobré jsou různé horké nápoje vyrobené z džusu s přídavkem koření a ovoce. V zimě vás zahřeje horké jablko, višeň, hruška, třešeň nebo broskev či pomeranč.
Punč se servíruje ve skleničce z varného skla s uchem, nejlépe na menší nožce či v hrnečku, aby vynikla krása jeho barev a koření v něm plovoucí. Zdobí se plátkem citronu nebo pomeranče na okraji. Můžete do něj vložit i elegantní hoblinku citrusové kůry nebo celý plátek jablka či hrušky. Při zdobení sklenic se fantazii meze nekladou.
 

Domácí punč s třešněmi a pomerančem

Ingredience:
1 litr červeného vína
3 dcl rumu
1 litr třešňového džusu
1 konzerva třešní
2 pomeranče
1 citron na ozdobu
3 trubičky skořice
10 hřebíčků
2 hvězdičky badyánu
třtinový cukr
 
Postup:
1. Víno a džus, včetně sirupu z třešní slijte dohromady do hrnce a přidejte rum. Do punče vložte koření a vařte na mírném plameni, aby se jen prohřál a dlouho nevařil.
2. Do punče vložte nakrájené pomeranče a třešně z konzervy. Pomeranče mohou být i s kůrou, pokud jsou bio. Chemicky ošetřené pomeranče raději oloupejte a kůru vyhoďte. Nápoj doslaďte třtinovým cukrem.
3. Do skleniček vlijte punč i s kořením a dozdobte hoblinkou citronové kůry z biocitronu nebo kolečkem citronu na okraji. Skleničku můžete i namočit do vody a poté cukru, abyste vytvořili ozdobný cukrový okraj.
 

Horké jablko

Ingredience:
1 litr jablečného džusu
100 ml vody
1 lžička citronové kůry
6 hřebíčků
1 rulička skořice
pomeranč
jablko
 
Postup:
1. Jablečný džus svařte s vodou a kořením v hrnci.
2. Do skleněného hrnečku vložte plátek jablka a nalijte horký nápoj. Okraj sklenice dozdobte plátkem pomeranče.

Jiný kraj, jiný mrav a také jiné pečivo. Vánoce jsou provoněny kořením a různými sladkostmi. U nás je obvyklé péct cukroví, což ovšem není zvykem v zahraničí. V různých zemích se pečou na Vánoce rozličné speciality. Například anglický pudink, vánoční štola, čínské sušenky štěstí, francouzské vánoční poleno nebo americké christmas yankee candle. 
 

Německá vánoční štola

Vánoční štola je tradiční německé vánoční pečivo, které se prodává i u nás. Hodně sladká bábovka s kandovaným ovocem, ořechy a hromadou cukru je oblíbená jak v Německu, tak také Rakousku a okolních zemích. Dokonce se každoročně vyrábí i největší štola, která měří několik metrů.

Toto pečivo pochází z roku 1329, kdy byla první štola věnována Jindřichu I., biskupu z Naumburgu nad Sálou, jako vánoční dárek. V Drážďanech má vánoční štola dokonce své slavnosti, před druhou adventní nedělí je upečena obří vánoční štola a vezena průvodem přes město, nakonec je rozdělena a snězena. Největší vánoční štola měřila 72 metrů a byla upečena v Nizozemsku, kde je také populární.
 

Anglický pudink

Vánoční pudink je tradiční pokrm, který se vyrábí ze sušeného ovoce, vajec, mouky, loje, sirupu, koření a alkoholu. Připraven je z mnoha ingrediencí a před podáváním flambován. Je to tuhá směs, která vydrží i několik týdnů v ledničce. Existuje mnoho receptů na tento pudink a jeho příprava je složitá, ale vyplatí se. Původní anglický vánoční pudink vznikl ve 14. století jako kaše. V receptu nesmí chybět brandy.  
 

Čínské sušenky štěstí

V Číně je zvykem péct si kolem Vánoc sušenky štěstí. Číňané slaví spíše Nový rok, než Vánoce a tak mají různá přání, co od Nového roku očekávají. Pečou se zde sušenky, které se dají rozlomit a uvnitř je papírek s věštbou. Sušenky jsou vyrobeny z mouky, vejce, soli a hnědého cukru. Je do nich přimíchána směs koření, anýz, kardamom a hřebíček.
 

Americké Candy cane

Ve Spojených státech je oblíbené vánoční cukrátko candy cane. Je to bíločervená cukrovinka ve tvaru zahnuté holi, která má příchuť máty a má připomínat pastýře, který navštívil Ježíška. Tuto tyčinku si můžete připravit i doma, není to zas až tak náročné a vypadá velmi dekorativně.
 

Skandinávské zázvorové perníčky

Ve Skandinávii jsou oblíbené perníčky nebo truffle. Do perníčků se na rozdíl do našich zemí přidává více zázvoru. Jsou pak pikantnější chuti a říká se jim spíše zázvorky. Truffle jsou čokoládové kuličky, které se zasypávají kakaem nebo také různými dalšími polevami. Ze sušeného ovoce, kokosu či oříšků. Obsahují rozinky, cukr a ořechy, jsou oblíbené především ve Finsku.
 

Francouzské Vánoční poleno

Velmi zábavné vánoční pečivo je Bûche de Noël. Je to roláda, která je na povrchu čokoládová a vypadá jako dřevěné polínko. Je na něm vyznačena kůra a někdy i suky. Je vzpomínkou na starodávné Kelty a přírodou. Polínko připomíná teplo domácího krbu. Plní se čokoládovým krémem a nejlépe je dozdobit jej šiškami s větvičkami smrku nebo borovice.
 

Ruské sněhové koule

V Rusku je oblíbené cukroví, které připomíná sněhové koule. Jsou rozšířeny i do jiných zemí v různých obměnách. Sněhové koule jsou plné makadamových oříšků, kandovaného ovoce, moučkového cukru, mandlí a bílé čokolády. Příprava není náročná, stačí vyrobit těsto, upéct a nakonec po vychladnutí obalit v hromadě moučkového cukru. Obdoba tohoto pečiva je i v Řecku a naše vanilkové rohlíčky jsou vyrobeny také stejným postupem.
 

Ekvádorské Pristiños

Pristiños je vánoční cukroví, které má připomínat Kristovu korunu. Jsou to kroužky z mouky, vajec a cukru, s anýzovou příchutí polité medem, které vypadají jako zubaté kolečko. Jsou oblíbenou cukrovinkou v Ekvádoru.

Hledáte super potravinu? Něco, co bude nabité vším potřebných a bude to pro tělo lehce stravitelné? Něco, co prý konzumovali i bohové, aby měli dlouhý život? Tak Vám přinášíme Ambrosiu – pokrm Bohů. Navíc je vhodná pro vegany a vegetariány a nejen vhodná, ale i doporučovaná kvůli obsahu vitaminu B12 z čistě rostlinného složení.

Co to je?

Ambrosi – perga neboli včelí chléb je doplněk stravy vyráběný včelami. Uvádí se, že se společně s mateřským mlékem super potravinou, která obsahuje vše, co tělo potřebuje ke správnému fungování. Je to vlastně fermentovaný včelí pyl.

V Řecké mytologii se uvádí, že Olympští bohové popíjeli nektar, med a vodu a pojídali Ambrosii, které jim uchovávaly jejich nesmrtelnost, mládí, krásu a sílu. Je ale uctíván už celá tisíciletí kulturami, které byly úzce spjaty s přírodou a tělem a byly v těchto věcech často mnohem dál než naše „moderní“ společnost.

Jak vzniká?

Jak už bylo uvedeno výše, včelí chléb vzniká ve včelím úlu fermentací neboli kvašením pylu. Pyl je produkt samčích orgánu rostlin, který včely na svých nožičkám přenášejí do úlu. Je nejdůležitější složkou potravy včel, protože je zcela nepostradatelný při vývoji včelího plodu, výživě mladých včel a jako složka mateří kašičky při výživě včelí královny. Pokud nemá včelstvo dostatek kvalitního pylu, degeneruje a umírá. Včely posbíraný pyl ukládají do včelích pláství a i do speciálních pláství nad plod.

Včelí chléb se skládá z cca 25 % medu nebo nektaru a cca 70 % pylu a včelích slin, které jsou důležité pro proces i start kvašení, protože přirozeně obsahují kvasnice.

V úlu tedy včely míchají výše uvedené do malých buněk, které potom voskem uzavírají, aby mohl započít právě proces fermentace. Po několika týdnech vzniká z této kombinace včelí chléb.

Je odebírán z včelího úlu, přičemž ho může být odebráno jen 30 %, aby mohlo včelí společenstvo správně a zdravě fungovat a nezaniklo. Správní včelaři všechny tyto zásady dodržují, pokud pergu odebírají.

Je rozdíl mezi včelím pylem a včelím chlebem?

Ano. Včelí pyl sice taky najdete ke koupi a je to úžasný doplněk stravy, ale včelí chléb je ještě o několik úrovní výše a to i proto, že je prakticky 100% absorbovatelný uživatelem a má i několikanásobně více živin.

Co obsahuje?

Obsahuje tisíce důležitých enzymů a koenzymů, což je mnohonásobně více, než jakákoli jiná potravina. Enzymy jsou důležité pro regeneraci krve, orgánů, kostí a tkání, ale i správné trávení a fungování těla.
Ambrosia obsahuje VŠECHNY vitamíny a to včetně vitaminu C, K, E, D, B-komplex a také 22 aminokyselin a 27 minerálů jako jsou např. vápník, fosfor, měď, zinek, hořčík, železo. Nachází se v ní i vitamin B12, který je třeba pro vegetariány a vegany špatně dosažitelný.
Přesné nutriční hodnoty se bez analýz nedají u tohoto produktu určit, ale ambrosia obsahuje cca 20-30 % bílkovin, 30 % sacharidů a 2 % lipidů.

Proč je důležitá fermentace?

Jak už jsme si řekli, tak včely sbírají pyl a nektar. Byť je květový pyl označován za jednu ze super potravin z hlediska složení, není ho vhodné konzumovat surový. Ani včely surový květový pyl nekonzumují, ale dále ho pro konzumaci zpracovávají – viz včelí chléb.

Proč?

Pyl je plný bílkovin a mikronutrientů a má neuvěřitelný potenciál. Ve své syrové podobně není však dostatečně dobře pro včely stravitelný. Od včel bychom se mohli učit a taky to tak vypadá, protože i čím dál více lidí používá fermentaci potravin pro lepší stravitelnost a enzymatickou aktivaci, čímž z různých potravin dělají stravitelnější a výživnější jídla (kefíry, klíčky, kvašená zelenina..). Důvod nestavitelnosti je ten, že jádro pylu je zabaleno do vrstvy celulózy, kterou nedokáže včela (ani člověk) rozbít naším trávením a tím pádem tělem tzv. jen projde. Ale pro kvašení to není problém a díky němu se obal celulózy rozbije a uvolní se všechny živiny, které už je tělo schopné absorbovat.

Kde ji seženu?

Včelí chléb seženete ve spoustě různých e-shopů se suplementy a super potravinami či zdravou výživou. Je však nutné se koukat po kvalitě a dodavateli.

Jak ji užívat?

Včelí chléb je nejlépe užívat každé ráno zhruba 5-10 g (cca jedna čajová lžička) a klidně i vícekrát za den v menších dávkách. Je třeba ji v ústní dutině dostatečně dlouho žvýkat a nechat rozpustit slinami. Poté nejíst a nepít alespoň třicet minut po konzumaci.
Uvádí se však, že pokud máte po konzumaci nutkavý pocit ji zapít nebo vám vyloženě nechutná, tak ji tělo prostě a jednoduše nepotřebuje.